Anketa

Využije vaše obec opatření obecné povahy
(zákon o hmotné nouzi – ustanovení § 33d)?

 

ano ano 12
ne ne 2

Zajímavosti ze Svazu

S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb
S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb

Centra společných služeb (CSS) a postavení dobrovolných svazků obcí (DSO) ve veřejné správě. Témata zářijového jednání zástupců samospráv zapojených do projektu CSS, které se uskutečnilo v Praze. Víc než tři desítky lidí se zabývaly výkonem veřejné správy DSO, jejich financováním či organizační strukturou. Shoda panuje v tom, že dobrovolné svazky obcí včetně toho, co dělají, by měly být - stejně jako je to v zahraničí – ukotveny v legislativě. A v kombinaci s Centry společných služeb by mohly pomáhat s ochranou osobních údajů podle nové evropské legislativy (GDPR).

 

Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017
Vítězové celostátního kola Oranžové a Zelené stuhy ČR roku 2017

Oranžovou stuhu ČR roku 2017 získala jihočeská obec Čejetice. Na druhém místě se umístila obec Žlutava ze Zlínského kraje a třetí místo získala obec Vrbátky z Olomouckého kraje. Zelenou stuhu ČR roku 2017 získala obec Poříčí u Litomyšle. Druhé místo obsadil Drásov z Jihomoravského kraje a třetí místo získala obec Libina z Olomouckého kraje.

Jednoduchá osvětlovací příručka pro obce

Řešíte, jak šetrně svítit v obcích? Dokument poskytuje jednoduché vodítko pro výběr veřejného osvětlení šetrného k nočnímu prostředí a respektujícího soukromí a zdraví obyvatel. Tento stručný návod na venkovní osvětlení vznikl na základě současných znalostí. Byl vydán Ministerstvem životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí České republiky, členy meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.

Členská základna
Členská základna

Svaz sdružuje 2 692 obcí, tj. 43,04 % z celkového počtu obcí v České republice. Členské obce Svazu zastupují 8 303 454 obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 78,68 %.

Členem Svazu měst a obcí ČR je také Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“
Seminář „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“

Pokračování série společných seminářů Senátu a Svazu zaměřených na probíhající změny v území. Tentokrát zaměřený na nedostatek zdravotnických služeb (lékaři, lékárny).

Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017
Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy. Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Role místní samosprávy v rámci českého předsednictví v Radě Evropy
Role místní samosprávy v rámci českého předsednictví v Radě Evropy

Již podruhé v historii Česká republika převzala dne 19. května 2017 předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy. Do 15. listopadu 2017 tak přebírá zodpovědnost za směřování a aktivity Rady Evropy, organizuje konference a semináře, je hlavním činitelem při řešení aktuálních politických otázek v mandátu této instituce a zajišťuje doprovodný kulturní program, kterým se daná země po dobu předsednictví prezentuje ve Štrasburku, sídle Rady Evropy. Předsednictví ČR se týká všech úrovní instituce včetně Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce
Kalkulačka rozpočtové odpovědnosti pro obce

Ministerstvo financí připravilo jednoduchou modelaci, kde si můžete ověřit, zda vaše obec nepřekročila pravidlo rozpočtové odpovědnost. Ministerstvo tak vstřícně zareagovalo na náš požadavek, který jsme v souvislosti s přijetím zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vznesli.

Debata o budoucnosti kohezní politiky
Debata o budoucnosti kohezní politiky

Debata o budoucnosti politiky soudržnosti se konala v příhodné době. EU si právě připomíná 60. výročí uzavření Římských smluv a své úspěchy v posledních 60 letech Můžeme to proto považovat za správný okamžik k zamyšlení nad budoucností EU a kohezní politikou po roce 2020. Vystoupil také místopředseda CEMRu a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek.

Kancelář Svazu hostila delegaci Asociace malých měst Ukrajiny
Kancelář Svazu hostila delegaci Asociace malých měst Ukrajiny

Kancelář Svazu navštívila dne 25. ledna 2017 delegace Asociace malých měst Ukrajiny v čele s jejím předsedou Michailem Kozyrevem a primátorem města Ivano-Frankovsk Ruslanem Marcinkivem. Delegaci přivítali předseda Svazu František Lukl a výkonný ředitel Svazu Dan Jiránek, kteří ukrajinské hosty seznámili s činností Svazu a se strukturou samospráv v České republice. Jednání se také zúčastnili zástupci Česko-Středoasijské obchodní komory v čele s jejím prezidentem Jiřím Nestávalem a vice-prezidentem a honorárním konzulem ČR na Ukrajině Igorem Titarenkem, kteří návštěvu ukrajinské delegace zprostředkovali.

Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR
Publikace "Národní dotační zdroje" pomůže městům a obcím s čerpáním peněz ze státního rozpočtu ČR

Kde a jak mohou samosprávy čerpat finanční prostředky z tuzemských programů v gesci ministerstev a dalších organizací? Na tyto a další otázky odpovídá nová publikace Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva pro místní rozvoj. Jmenuje se "Národní dotační zdroje - Příležitosti a možnosti pro města a obce" a formou souhrnných informací a přehledných tabulek čtenáře provádí dotačními příležitostmi a možnostmi pro města a obce.

Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů
Svaz má své zastoupení ve vedení Rady evropských obcí a regionů

Shromáždění více než 90 volených představitelů místních a regionálních samospráv z celé Evropy volilo vedení této evropské střešní organizace, která sdružuje národní organizace místních a regionálních samospráv ze 41 evropských zemí. Místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Petr Kulhánek byl zvolen místopředsedou této asociace reprezentujícím země střední Evropy pro funkční období 2017 - 2019. Další člen delegace Svazu a dlouhodobý výkonný prezident CEMR Oldřich Vlasák byl znovu jmenován do této pozice i na další funkční období.

Soutěž Komunální politik roku 2016 má své vítěze
Soutěž Komunální politik roku 2016 má své vítěze

Titul Komunální politik roku 2016 patří starostce Zuzaně Čihákové z Kouřimi na Kolínsku za její nevšední projekt Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím.

Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi
Spolupráce mezi českými a bulharskými obcemi

Na XIX. celostátní finanční konferenci byla ve čtvrtek 10. listopadu 2016 uzavřena Rámcová dohoda o spolupráci mezi Svazem a Národní asociací obcí Bulharska. Podepsali ji předseda Svazu František Lukl a místopředsedkyně bulharské asociace Donka Mihaylova.

Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí
Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí

Průvodce finanční podporou z programů Evropské unie v letech 2014-2020 vydal - díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj - Svaz měst a obcí ČR. Publikace je dostupná zdarma, stáhnout si ji můžete zde.

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Bezpečnost

28.01.2014 15:14

Domovské právo

 Domovské právo bylo upraveno zákonem č. 105/1863 ř.z., o domovském právu, který byl účinný do roku 1949. Podstata institutu  domovského práva spočívala v nerušeném právu občana zdržovat se ve své domovské obci. Důležitou součástí domovského práva byla rovněž  povinnost obce postarat se o svého občana, pokud zchudl, či byl ve složité sociální či zdravotní situaci. Občané příslušní do obce nemohli být za žádných okolností z této obce vypovězeni či vyhoštěni „ §1 Právo domovské přináší s sebou, že ten kdo je má, může se v této obci nerušeně zdržovati a zchudl-li by, od ní zaopatření žádati. Občané, kteří do obce, v níž bydlí, i přísluší nemohou býti z této nikdy vypovězeni ani vyhoštěni.“

 Pojem domovské právo byl interpretován jako osobní právní poměr určité osoby k určité věci a rozlišovalo občany do obce příslušné a občany do obce nepříslušné. Někteří občané do obce nepříslušní mohli být  tzv. společníky obce. Společníci obce neměli v dané obci domovské právo, avšak vlastnili zde nemovitost anebo zde platili daně ze samostatně provozované živnosti. Ostatní byli tzv. přespolní. 

Kdo a jak mohl nabýt domovské právo?

Domovské právo mohl nabýt jen státní občan Rakouska a později Československa. Konstrukce domovského práva spočívala v tom, že každý státní občan musel mít v některé tuzemské obci domovské právo. Toto právo však mohlo příslušet jen k jedné konkrétní obci. Domovskou obcí mohla být jen tzv. „obec politická“, tedy obec, které zákon udělil samostatnou a přenesenou působnost; domovskou obcí nemohla být například usedlost. Domovské právo se vztahovalo na celý obvod obecního území.

Domovské právo bylo možné nabýt několika způsoby, výslovným přijetím domovského svazku nebo ženy provdáním anebo děti zrozením, příp. legitimací a nabytím veřejného úřadu. Občan mohl také domovské právo vydržet, pokud se po dosažení svéprávnosti zdržoval dobrovolně a nepřetržitě v obci deset let. Domovské právo udělovalo v případě výslovného přijetí do domovského svazku zastupitelstvo. Tato výsada spadala do samostatné působnosti. Za udělení domovského práva směla obec vybírat poplatky, které připadly do obecní pokladny. Poplatek však musel být uhrazen občanem dobrovolně, obec nesměla podmiňovat udělení domovského práva zaplacením poplatku. 

Lidé bez domova podle tehdejšího práva.

Zákon považoval za bezdomovce osoby, které nemohly prokázat své domovské právo. Tyto osoby musely být přikázány určité obci, neboť občané Rakouska, resp. Československa, museli přináležet určité obci. Po přikázání se na tyto osoby hledělo jako by měly v obci domovské právo, dokud se nezjistí, kde měly původní domovské právo. Bezdomovci byli tedy chápáni jako osoby, jejichž příslušnost toho času zjistit nelze a nikoliv ve smyslu, ve kterém jsou chápáni dnes.

Bezdomovci byli obcím přikazováni v následujícím pořádku:

1) k té obci, ve které byli toho času, když byli odvedeni k vojsku a nebo když se dobrovolně uvázali k vojenské službě;

2) k té obci, ve které se prve (předtím) než činiti bylo o jejich domovské právo, nejdéle, avšak alespoň půl roku nepřetržitě a samovolně zdržovali a nebo, zdržovali-li se ve dvou nebo více obcích stejně dlouho, buďtež přikázáni k té obci, ve které se zdržovali naposledy;

3) k té obci, ve které jsou zrozeni, nebo jde-li o domov nalezenců v té obci, kde byli nalezeni, anebo dotýče-li se osob, které jsou nebo byly v opatrování některého veřejného domu nalezenců a o kterých se neví, kde se narodili, buďte tedy přikázáni k té obci, ve které je ústav;

4) k té obci, ve které byli do té doby, když šlo o jejich domovské právo. 

Prokazování domovského práva a jeho zánik

Základním důkazním prostředkem existence domovského práva byl domovský list. Podle zákona o domovském právu se jedná o „listinu,  kterou se potvrzuje, že tomu, komu byl vydán, přísluší v obci domovské právo“. V dokazovacím řízení před soudem a správními orgány bylo možné použít jako důkaz jakýkoliv prostředek, který by byl způsobilý prokázat existenci domovské příslušnosti, například výslech svědků.

Zánikem rakouského, resp. československého občanství, zaniklo rovněž domovské právo. Pokud osoba získala domovské právo v jiné obci na území Rakouska, resp. Československa, zaniklo domovské právo k původní obci. Rakouské právo neumožňovalo, aby se osoba domovského práva v některé obci dobrovolně vzdala. 

Veřejné chudinské zaopatření

Podle zákona o domovském právu připadla starost o chudé právě domovské obci. Obec rozhodovala o způsobu péče, osoba odkázaná na obec musela tento způsob přijmout. Na způsob a obsah pečovatelské povinnosti obce dohlížely nadřízené orgány, které především kontrolovaly, zdali „způsob a objem od obce udělené podpory chudinské jsou dostatečnými“.

Povinnost obce v oblasti veřejného chudinského zaopatření nastávala pouze tehdy, pokud k určité osobě neměly vyživovací povinnosti jiné osoby, např. děti, manžel. Obec měla iniciovat soudní spor o vyživovací povinnost, pokud tyto osoby existovaly. Do vyřešení soudního sporu však byla obec nucena poskytovat péči chudé osobě s následným regresem na povinných osobách. Zaopatřovací povinnost obce přicházela v úvahu jen tehdy, pokud si osoby svým vlastním přičiněním nemohly zajistit potřebnou výživu. Zákon pamatoval i na případy, kdyby se o pomoc přihlásila osoba, která by mohla pracovat. V tom případě mohla obec svou pomoc podmínit určitou prací, kterou osoba pro obec vykonávala. 

Obsah veřejného chudinského zaopatření

Podle zákona o domovském právu znamená chudinské zaopatření závazek potřebné výživy a poskytnutí ošetřování v případě nemoci. Povinnost opatřovat chudé děti byla spojena s povinností pečovat o jejich vychování. Potřebnou výživou se rozumělo vše co člověk potřeboval k chudému, ale důstojnému zaopatření.

Obce měly povinnost poskytovat dvaceti procentní příspěvek na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné pro své chudé občany. Další povinností obcí bylo uhradit dvacet procent z nedobytných nákladů za svého občana, který byl hospitalizován, avšak péči neuhradil. Pokud však byl občan hospitalizován z důvodu nakažlivé choroby, byla obec od úhrady osvobozena.

V případě, že bylo nutné udělit chudinské zaopatření občanům do obce nepříslušným, udělila jej obec pobytu, pokud hrozilo prodlení. Obec pobytu musela neprodleně kontaktovat domovskou obec dané osoby, která následně náklady za péči poskytnutou obcí pobytu uhradila. Stejný způsob byl zvolen i v případě, kdy se „přespolní chudý“ roznemohl. Péči hradila obec pobytu do doby, „pokud nemohou beze škody na svém zdraví nebo na zdraví jiných z opatrování býti propuštěni“. Vynaložené náklady byly vymáhány na domovské obci.

Pokud cizí osoba zemřela na území obce, která nebyla její domovskou obcí, neměla tato obec právo žádat náhradu na domovské obci této osoby. Cizí státní příslušníci byly zaopatřování na útraty obce pobytu vždy. Obec pobytu nesměla požádat o úhradu nákladů domovskou obec cizího státního příslušníka či domovský stát.

V případě zchudnutí bezdomovců upravoval zákon dvě situace, které mohly nastat. Obě situace byly spojeny přikázáním do obce, které je zmíněno výše. Pokud osoba, která byla do obce přikázána, zchudla, musely se o ní postarat všechny obce okresu. Pokud byla osoba přikázána do obci z důvodu narození ve veřejné porodnici, která ležela v obvodu této obce, a zchudla-li, potom náklady na chudinské zaopatření nesl vyšší územně samosprávný celek.

Vypovídací právo obce.

Za specifických okolností, které předjímalo tehdejší obecní zřízení, měla obec právo vypovědět určitou osobu ze své obce. Nesmělo se však jednat o osobu s domovským právem, která nemohla být ani vypovězena ani vyhoštěna. Vypovědět tak bylo možno jen „společníka obce“ a nebo „přespolního“.

Důvodem k vyhoštění byly dvě skutečnosti a to, že  jít o osobu, která nemá domovské právo vůbec a nebyla s to prokázat, že usilovala o vydání domovského práva v některé obci Rakousku, resp. v Československu anebo pokud by osoba žebrala na veřejných místech, obtěžovala žebráckými dopisy či žebráckými návštěvami v bytech v takovém rozsahu, že žebrání nebylo možné pokládat za ojedinělý případ. Přespolní osoby bylo možné vypovědět i tehdy, pokud budily veřejné pohoršení, zejména byly odsouzeny pro krádež, zpronevěru, podvod, lichvu nebo maření exekuce. Veřejné pohoršení však mohlo způsobit rovněž časté veřejné opilství.

Vypovězení z obce bylo dočasné povahy a podle judikatury smělo trvat nejdéle tři roky. Pokud by se osoba do obce předčasně vrátila, znamenalo to přestupek podle tehdejšího trestního zákona. O vyhoštění rozhodovalo obecní zastupitelstvo podle tehdejšího obecního zřízení. Vypovězení z obce muselo být odůvodněno a osoba musela být poučena o odvolacím právu. Výkon rozhodnutí byl svěřen policejním orgánům.

Použitelnost domovského práva v současnosti

Domovské právo zmizelo z českého právního řádu k 1. lednu 1949, kdy nabyl účinnosti zákon č. 174/1948 Sb., o zrušení domovského práva. Od roku 1989 se český právní řád navrací ke svým kořenům. Domovské právo však nebylo v Československu znovu zavedeno, klíčovým pojmem se místo něj stal pojem občanství.

Občan má v současnosti vztah k České republice coby „domovskému státu“ a Evropské unii, jehož výrazem jsou české státní občanství a občanství EU. Popisovanou roli „domovské obce“ na sebe převzal stát. Stát je dnes garantem sociálního zabezpečení, tedy oblasti, která se nejvíce podobá zmíněnému „chudinskému zaopatření“, které vykonávaly obce. Za primární je považován vztah jednotlivce ke státu a nikoliv vztah jednotlivce k obci. Obecní samospráva je sice ústavně zaručeným právem, avšak nelze z něj vyvodit přímý vztah osoby ke své domovské obci. Institut domovského práva (jako souhrn práv a povinností občana domovské obce vůči této obci) je tak v dnešních podmínkách překonaný. K podobné změně vztahu od domovské obce ke státu došlo i v sousedním Rakousku a Spolkové republice Německo v souvislosti se změnou právního myšlení po roce 1945. Původní koncepce domovské obce se udržela ve Švýcarsku, kde ve změněné podobě dodnes funguje.

Obsah institutu domovského práva však může i dnes k mnohému inspirovat. Současné právní úpravě chybí mimo jiné možnost refundovat finanční prostředky, které města a obce použijí pro osoby bez trvalého pobytu na jejich území. Snad každá obec v České republice by uvítala, pokud by příspěvek z rozpočtového určení daní byl vztažen na faktický pobyt občana a nikoliv na jeho trvalý pobyt jako dnes. V tomto ohledu je úprava domovského práva velmi zajímavá, neboť obsahuje možnost refundace vynaložených nákladů obcím pobytu, které uhradí domovské obce.

Pokusit se znovu oživit institut domovského práva, je v současných podmínkách nerealistické. Na druhou stranu je ale zjevné, že města a obce nedosahují u svých občanů takové vážnosti, které by měly mít. Tato skutečnost je jistě spjata se čtyřicet let trvající absencí samosprávy jako takové a podřazení měst a obcí na pouhou prodlouženou ruku státu.

 

Mgr. Miroslava Sobková

odd. legislativně-právní Kanceláře Svazu

 
 

Naše akce

2. - 3. listopadu 2017

informace
registrace
program
video pozvánka

 

 

Naši partneři

 

Kalendář

20. října 2017

Principy územního plánování evropských měst

Praha
20. října 2017 10:00-12:00

Předsednictvo Svazu

Praha, Kancelář Svazu
 
24. října 2017

Výroční konference IROP „Kulturní dědictví ze strukturálních fondů"

1. listopadu 2017

Konference "Kybernetická bezpečnost"

Praha
1. listopadu 2017 15:00-17:00

Komora obcí

Praha 9, Clarion Congress Hotel Prague
 

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje