Ustavující sjezd novodobého Svazu se konal 16. ledna 1990 v pražském Paláci kultury. Sjelo se na něj 495 delegátů, zástupců z národních výborů a Občanského fóra, tedy delegátů s hlasem rozhodujícím, kteří předložili písemnou přihlášku do Svazu. Přítomno bylo dále 30 delegátů s hlasem poradním a 130 zástupců z ostatních poradních organizací. Atmosféra sjezdu odrážela napjatou situaci v naší zemi po pádu totalitního režimu. Panovala tu velká různorodost názorů i určitá nejednotnost. Jeden přes druhého chtěl řešit problémy, které se nahromadily během uplynulých čtyřiceti let. Přesto nakonec jednání vyznělo konstruktivně.
V uspořádání správy státu se očekávalo mnoho legislativně právních i ekonomických změn. „Je nevyhnutelné vyvinout maximální úsilí k tomu, aby se z obyvatel našich měst a obcí, kteří se pod náporem totality stáhli do ulity svého soukromí a jejichž občanské důstojenství bylo potlačováno, stali opět plnoprávní občané a řízení věcí veřejných jim bylo nejen přiblíženo, ale přímo podbízeno. Jde o to, vytvořit takový systém občanské samosprávy ve městech a obcích, který by zaručil každému demokraticky smýšlejícímu občanu výkon jeho lidských a občanských práv včetně reálného naplnění práva na řízení své obce,“ konstatoval ve svém vystoupení člen přípravného výboru Miroslav Černík. „Svaz by se měl stát spojovacím článkem mezi členskou základnou a vrcholovými orgány státu a přenášet do nich požadavky i těch nejmenších obcí.“ V diskusi vystoupilo velmi mnoho zástupců národních výborů i odborníků a vědeckých pracovníků. Všichni se snažili přispět k formování asociace a stanovit její priority. Delegáti sjezdu ve svém programovém prohlášení požadovali zakotvit postavení obcí jako samosprávných orgánů v ústavním zákoně, rozdělit působnost mezi ústředními orgány státní správy a národními výbory, změnit třístupňovou soustavu národních výborů na dvoustupňovou. Dále požadovali pro obce maximální správní a ekonomické kompetence včetně vlastního rozpočtu, aby pořádek v obci zabezpečovaly bezpečnostní složky řízené orgány samosprávy a aby se rozvojová politika uskutečňovala na základě občany schválených místních programů.
Úkolem sjezdu bylo také schválit výši tzv. jednorázového zápisného a každoročního členského příspěvku, což ale nebylo jednoduché. Nakonec delegáti schválili pouze zápisné, diferencované podle počtu obyvatel v rozpětí 500 (obce do tisíce obyvatel) až 100 000 korun (města nad sto tisíc obyvatel).
K řízení činnosti Svazu sjezd zvolil pětadvacetičlennou radu, dalších sedm míst rezervoval pro slovenské kolegy. Jmenoval také tříčlennou kontrolní komisi, tři revizory účtů a sedmičlennou smírčí komisi. (Pozn.: Úkolem smírčí komise bylo napomáhat při řešení případných neshod mezi členy.) Jedním z předních úkolů Rady bylo vytvořit základní organizační strukturu Svazu a ustavit odborné sekce k řešení konkrétních problémů národních výborů, zvolit ze svého středu předsedu Svazu a místopředsedy a do tří měsíců po volbách do místních zastupitelských sborů zorganizovat další sjezd.
Na ustavujícím sjezdu poprvé zaznělo: „Nevolme ve svobodných volbách předsedy národních výborů, volme si svého starostu, aby se o nás staral.“
zpracovala Lenka Zgrajová