Anketa

 

Zajišťujete v obci sběr použitého kuchyňského oleje a CELOROČNÍ sběr biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) rostlinného původu?

 

Ano, oboje. Ano, oboje. 111
ANO, kuchyňský olej. ANO, kuchyňský olej. 28
ANO, BRKO. ANO, BRKO. 22
NE, BRKO pouze v sezóně. NE, BRKO pouze v sezóně. 24
NE, nevnímáme to jako potřebné. NE, nevnímáme to jako potřebné. 6
NE, občané o to nemají zájem. NE, občané o to nemají zájem. 19

Zajímavosti ze Svazu

Svaz měst a obcí ČR prosadil zrušení povinných míst pro dvouleté děti v mateřských školách
Svaz měst a obcí ČR prosadil zrušení povinných míst pro dvouleté děti v mateřských školách

Mateřské školy nebudou mít povinnost přijímat od 1. 9. 2020 dvouleté děti, tak rozhodli poslanci v pátek ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Již v roce 2016 byl Svaz proti této povinnosti, která byla přijata na podkladě poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Finalisté soutěže Vesnice roku 2018
Finalisté soutěže Vesnice roku 2018

V průběhu posledních dvou měsíců probíhala krajská hodnocení obcí, které se přihlásily do soutěže Vesnice roku. Každý kraj již nyní má svého finalistu, který postoupil do celostátního kola. Podívejte se na jejich seznam.

Zveřejňování osobních údajů a fotografií žáků na internetu – stanovisko ÚOOÚ
O postup v souladu s obecným nařízením GDPR se jedná, pokud jsou zveřejňovány nezbytné osobní údaje žáků na základě zvláštních předpisů za účelem plnění právní povinnosti. K tomuto zpracování není třeba souhlasu žáka, resp. zákonného zástupce. Pokud však dojde k využití osobních údajů žáků k jinému účelu,
Plán rozvoje sportu - nová povinnost obcí

Obce mají povinnost od 1. července 2018 v samostatné působnosti zhotovit pro své území plán rozvoje sportu a zajišťovat jeho provádění. Tato novela prošla bohužel bez výjimky pro všechny obce i přes mnohý odpor, proti tomuto návrhu se postavil i Svaz.

Kandidátní listiny do komunálních voleb a nový požadavek na obsah
Kandidátní listiny do komunálních voleb a nový požadavek na obsah

V souvislosti s blížícím se termínem komunálních voleb upozorňujeme na nové ustanovení v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Nově musí být na kandidátní listině u každého kandidáta uvedeno pohlaví.

Oznámení o střetu zájmů podejte nejdříve dnem 30. června 2018
Oznámení o střetu zájmů podejte nejdříve dnem 30. června 2018

Avizovaná novela zákona o střetu zájmů byla dne 15. června 2018 zveřejněna ve Sbírce zákonů. Oznámení do centrálního registru oznámení podejte 30. června 2018.  

Poradna pro obce
Poradna pro obce

Každá členská obec může služeb Poradny pro obce využít až pětkrát ročně zdarma (jde o dosavadní průměr dotazů na jednu obec), a to opakovaně každý rok. Pětkrát do roka můžete položit svůj individuální písemný nebo telefonický dotaz nebo vyhledávat v databázi již zodpovězených dotazů.  Zřídit přístup můžete až 11 osobám z Vaší obce. Členská obec, která svých pět přístupů do Poradny pro obce vyčerpá, si může za úplatu zřídit rozšířený přístup do Poradny pro obce.

Matriky na malých obcích zachráněny
Matriky na malých obcích zachráněny

Praha, 29. května 2018 - K plánovanému rušení cca 450 matričních úřadů, které zvažovalo Ministerstvo vnitra ČR, nakonec nedojde. Každá obec si totiž bude moci sama zvážit, zda si tuto agendu bude chtít ponechat a nadále vykonávat. Dohodli se na tom dnes předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Lubomírem Metnarem.

Starosto, projektuj…
Starosto, projektuj…

Prostřednictvím nově vytvořených webových stránek www.projektuj.smocr.cz chceme starostkám a starostům, ale i dalším uživatelům nabídnout určitý návod a poskytnout praktická doporučení, jak optimálně zajistit přípravu a následnou realizaci investičních akcí realizovaných v obcích. Celý proces přípravy a realizace akce je představen na dvou modelových řešeních – výstavba cyklistické stezky (liniové dopravní stavby) a výstavba mateřské školy (stavba objektu občanské vybavenosti). Zároveň si mohou návštěvníci webu na reálném příkladu uvedených projektů porovnat obecný popis a realitu již hotových projektů, které byly realizovány v obci Bukovno a ve městě Mladá Boleslav.

Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU
Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU

Publikace zpracovává programy Evropské unie, jako jsou tzv. komunitární programy EU a programy Evropské územní spolupráce, a nabízí přehled, kde a na jaké aktivity z těchto programů mohou obce a města čerpat finanční prostředky. Jednotlivé programy jsou doplněny o příklady projektů, které byly realizovány převážně českými městy a obcemi buď jako vedoucími partnery, nebo v pozici partnerů. Hlavním účelem prezentace příkladů projektů je nabídnout inspiraci a lepší představu o využitelnosti programů, a podpořit tak zapojení českých měst do projektů financovaných těmito programy. V publikaci je zpracováno 19 dotačních programů a 22 příkladů realizovaných projektů.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Příběhy

Pacovští vsadili na profesionalitu

Dobrovolné svazky obcí jsou dobrým řešením roztříštěnosti českého systému, říká starosta Pacova Lukáš Vlček

 

Přehledný region, kde se vše přirozeně sbíhá v jednom centru, historicky patří do Jižních Čech, ale v současném správním členění se ocitl v Kraji Vysočina. Léta tu trpěli přítomností armády, dnes z jejího „ dědictví“ těží. Pacovsko. Městečko, kde již osm let starostuje poměrně mladý člověk a přilehlá oblast malých vesniček, které profitují z fungující a dobře zorganizované meziobecní spolupráce. V Pacově má starosta Lukáš Vlček všechno důležité na dosah, přeneseně i ve skutečnosti. Radnice na náměstí sousedí s kostelem i zámkem, který městu patří a kde sídlí hned několik důležitých institucí.

 

Na mapě jako na dlani

Starosta stojí u velké letecké mapy a se zaujetím popisuje „své“ městečko a jeho okolí. Na Pacovsku najdeme od všeho kousek. Tradici má strojírenský průmysl, nachází se tu menší firmy z oblastí pivovarnictví, farmaceutického průmyslu, lihovarnictví i kožedělného průmyslu - známá je tamní výroba aktovek, či peněženek. Region je lesnatý a tak nepřekvapí, že místní dřevozpracující družstvo v Lukavci je s 650 pracovníky největším regionálním zaměstnavatelem, vyrábí nábytek, nábytkové dílce zejména pro švédský podnik Ikea aj. Kromě toho v Pacově a okolí působí několik menších truhlářských firem, které například vyrábějí kuchyňský nábytek a své klienty nacházejí v Brně, Praze, či Českých Budějovicích. Z letecké mapy je také vidět, že hned v blízkosti města je nějakým způsobem obdělávána půda. Zemědělství tady má klasickou podobu kombinace živočišné a rostlinné výroby.

Pacov je nejen sídlem samosprávy, ale také jedním z 205 „trojkových“ úřadů, dále provozuje dvě základní školy (dnes už organizačně sloučené do jedné) dvě mateřinky, domov důchodců, kino, muzeum, knihovnu, polikliniku a také různá sportoviště. Město navazuje na dlouholetou tradici spolkových činností.  „Naše spolky jsou aktivní nejen na lokální úrovni, ale i celostátní, dokonce mezinárodní, konkrétně atletika, fotbal, tenis, stolní tenis, rybáři, myslivci… Jsou jich desítky. Podporujeme je, protože pro město dělají množství aktivit, které by jinak stejně muselo zajistit,“ říká starosta a připomíná, že více než stoletou tradicí se pyšní zdejší motocyklový sport. Už v roce 1904 v Pacově pořádaly první mezinárodní motocyklové závody. „Snažíme se k tradici vracet různými aktivitami, ať už v našem muzeu na zámku, nebo Veteránskou rallye, která každoročně pořádáme. V Kameně máme velkou expozici historických motorek. V posledních desetiletích hraje prim motokros, v  našem areálu na Propadě se každý rok jezdí mezinárodní mistrovství ČR, minulý rok jsme pořádali dokonce i mistrovství světa,“ podotýká L. Vlček.

 

Když odešla armáda

Pacov je bývalým vojenským regionem. Armáda zde sídlila čtyřicet let - od roku 1954 až do roku 1994. Na městu se to sice podepsalo, ale po vojácích zbylo množství volných prostor, různé autoparky, muniční sklady, nebo dokonce místní zámek, z něhož se po válce stala kasárna. „Všechno, co tady po vojácích zbylo – tak jsme do posledního zbytku využili pro obecní aktivity. V lesích byl velký muniční sklad, z toho je dnes odpadový areál, máme tam například kompostárnu a recyklujeme stavební, elektro a další odpady. Prostor si na sebe vydělá. Z autoparku je dnes průmyslová zóna. V zámku, tedy v bývalých kasárnách, dnes máme muzeum, knihovnu, informační centrum, „trojkový“ úřad státní správy či větší kulturní sál. Vzadu za zámkem, kde byl velký tzv. buzerplac a plot s ostnatým drátem, dnes pořádáme řemeslné jarmarky, hasičské soutěže, letní promítání například s kinematografem bratří Čadíků nebo ve spolupráci s bratrem filmového historika Karla Čáslavského,“ vyjmenovává starosta. Po armádě zůstalo také zázemí, což pořádání různých akcí – ať už městem, nebo spolky – usnadňuje, k dispozici jsou záchody, šatny, sprchy, kuchyňka. Dokonce tu po vojácích zbyl i atomový bunkr. „Jsou to stísněné prostory se sníženými stropy a pancéřovými zúženými a sníženými dveřmi. Pro veřejné využití se nehodí, protože nemůžete zajistit dodržení bezpečnostních předpisů. V bunkru ale pořádáme školení hasičů o používání dýchací techniky. Všude je zhasnuto, zakouřeno a tři hasiči musí najít ve změti chodeb 70 kilogramovou figurínu, kterou musejí nějakým humánním způsobem, tedy ne že ji vytáhnou jen tak za nohu, dostat ven, přičemž každý má zásobu kyslíku na patnáct minut. Občas tam děláme dny otevřených dveří pro školy,“ přibližuje využití netradičního dědictví L. Vlček.

Poblíž zámku měla armáda zřízen další autopark, a nacházela se tam i městská pila. Celý prostor byl poměrně významně zatížen ropnými látkami, ale podařilo se ho revitalizovat. Dnes je tam velký skatepark, plocha na inline brusle, dětské hřiště a další zázemí. V zámeckém areálu našly útočiště i klubovny pro místní spolky, které se o ně dělí. Vybudovali tam  centrum pro seniory, které se může pochlubit univerzitou třetího věku a dalšími poradenskými a vzdělávací aktivitami pro seniory.  (Mimo zámecký areál ještě město vlastní a provozuje Dům seniorů).

 

Atraktivní region i pro mladé

Region ale stárne, mladí odcházejí do větších měst. Jak s tím bojovat? „Jsme si vědomi, že nikdy nebudeme nějakým velkým průmyslovým regionem, vzhledem k naší nevýhodné geografické poloze, nemůžeme konkurovat Humpolci, ani Táboru, které se nacházejí na dálničních tazích. Snažíme se volit v oblasti podnikání individuální přístup. Svou vizi stavíme na bezpečném, klidném městě s dostatečnou úrovní služeb. V rámci kraje Vysočina se můžeme pochlubit nejnižší kriminalitou a také čistým životním prostředím,“ říká starosta Vlček. Na druhou stranu má okres Pelhřimov druhou nejnižší nezaměstnanost v celé republice, činí cca 6,8 procenta. Snad to lze vysvětlit tím, že na Vysočině odedávna panovaly tvrdé životní podmínky, neexistovaly tu žádné velké sociální programy, jaké známe například z oblastí, kde se nacházely doly, nebo hutě, které by obyvatele vedly k pocitu, že mají na cosi automatický nárok. „Lidé jsou tu skromnější, nechtějí se dostat do statusu nezaměstnaného, tudíž berou i méně placenou práci,“ potvrzuje Lukáš Vlček. 

On sám zosobňuje naději, že zdánlivě zapomenutý region může být pro mladé atraktivní jako místo jejich profesní realizace a obecné životní spokojenosti. Studoval a působil v jiných krajích, ale vrátil se. Absolvoval dvouleté studium na vyšší odborné škole v Liberci a ve dvaceti letech nastoupil do práce. Od začátku se věnoval otázce regionálního rozvoje a dále se snažil vzdělávat. „Všechno distanční formou na Masarykové univerzitě v Brně. Vždy při zaměstnání – těžká záležitost! Studium mě ale baví, umožňuje mi rozšiřovat si obzory v práci, kterou dělám,“ usmívá se starosta. Vystudoval politologii a sociologii, aktuálně se na Masarykově univerzitě zahloubal do tématu regionálního rozvoje a veřejné správy.

„Několik let jsem pracoval v Praze pro větší poradenské agentury, ale nenaplňovalo mě to. Vidím, že tady v Pacově má práce smysl, je za vámi vidět konkrétní hmatatelný výsledek a zároveň máte čas na rodinu, na koníčky. Jsem aktivní sportovec, dělám atletiku, hokej. Proto se snažím na seminářích, které pořádáme na našem gymnáziu, odrazovat studenty od pozlátka velkoměst. Člověk může být šťastný i v menším městě. Důležité je vybrat si vhodný obor,“ říká L. Vlček. Jako perspektivní obory v regionu vidí například zemědělství, zejména biotechnologie, nebo zdravotnictví. Lze z nich být celkem dobře živ a přitom netrpět neduhy života ve velkoměstě, jako je dlouhé cestování do zaměstnání, či drahé bydlení.

 

 

Dobrovolné svazky jistí demokracii

Starosta se - na základě znalostí regionu Pacovska i svých studií - zamýšlí obecně nad českým systémem, který je roztříštěný na velké množství samospráv, což třeba u sousedů v Polsku nebo Rakousku neznají. „Náš systém vykazuje vysokou úroveň demokracie, protože máme 6250 legitimně zvolených samospráv. Malé obce se nechtějí přidružovat k někomu dalšímu, jsou hrdé na vlastní autonomii. Zároveň je větší sídla nechtějí, protože výdaje na jednoho obyvatele v místních částech je výrazně vyšší než v centru. A není tu ani politická vůle po administrativním slučování.  Tady právě vidím jako dobré řešení zakládání dobrovolných svazků obcí,“ vysvětluje starosta Vlček. Svazky se ale neobejdou bez komunikace a vzájemné solidarity, větší obce zkrátka musejí pomáhat menším. Tento princip v sobě nese už transformace z okresních do „trojkových“ úřadů. Ideální je, podle L. Vlčka, když je takové území homogenní. Například v kraji Vysočina jsou homogenní spíše menší území – Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, nebo Telč – propojení aktivit trojkového úřadu, tedy státní správy s dobrovolností svazku je tu funkční. Na Vysočině jsou ale i větší území, jako je Jihlava, Třebíč, Pelhřimov či Havlíčkův Brod, kde se musí hledat ještě nějaká další organizační struktura. „Něco jiného je když u nás nebo v Telči komunikujete s dvaceti čtyřmi nebo třiceti obcemi, nebo když Pelhřimov jich musí obsáhnout na osmdesát,“ dodává L. Vlček.

Pacov je přirozeným centrem mikroregionu Strážiště. Svazek obcí tady také sídlí. Kromě Pacova a ještě jedné větší obce, která se jmenuje Lukavec, ostatní vesničky čítají každá pouze několik stovek obyvatel. Před deseti lety byla v rámci svazku jako jeden z prvních velkých projektů vybudována datová síť. Obce, obecní úřady i knihovny jsou napojeny na vysokorychlostní internet, přičemž do Pacova vede optický kabel a dál je signál šířen pomocí bezdrátovou wifi technologií. Na provozovatele byla vypsána soutěž a do rozpočtu mikroregionu plynou peníze za nájem sítě. Osm let se o potřeby svazku stará malý profesionální tým, jakási vlastní agentura „Rozhodli jsme se, že pro naše členy budeme poskytovat služby, na které oni sami nemají ani čas, ani kapacity,“ říká starosta Pacova. Svazek zajišťuje pro členské obce veškerou administrativu a dotační projekty. Nejenom, že jim projekt ve své “agentuře“ sepíší a zaštítí, pomohou jim také sehnat projektovou kancelář a následně celou dotaci administrovat – včetně vypracování jednotlivých monitorovacích zpráv a konečné zprávy, u evropských projektů po dobu pěti let i zprávy o udržitelnosti projektu. Organizují výběrová řízení, ať už se jedná o stavby, nákupy, vybavení, služby, podlimitní, nadlimitní zakázky. V regionu svazek pořádá početné vzdělávací aktivity, například pro maminky na mateřské dovolené, také kursy kreslení, keramiky, výpočetní techniky či jazykové kursy (angličtina, němčina, španělština). Při zajištění rekvalifikačních kursů spolupracují s místními firmami. „Svazek tu tedy nefunguje jenom jak servis pro obce, ale zároveň zasahuje i do ostatních oblastí. Je dobré, že se obce samy domluvily a samy provozují agenturu, která jim tento servis poskytuje,“ míní L. Vlček. Onu „agenturu“ tvoří tři zaměstnanci a další spolupracující lidé.  Tým je členěn podle služeb, které pro obce svazek vykonává. Každý má své téma, které pro obce řeší a poskytuje servis členům, svazku – například výběrová řízení, dotační management atd. Začínali nejprve s dvěma pracovníky, jak se aktivity nabalovaly a jak přicházela poptávka od obcí, tým se rozšiřoval.

Podle starosty Pacova vznikají svazky obcí ze dvou základních důvodů. V prvním případě se obce sdruží kvůli jednorázové akci jako je například vybudování a provozování vodovodu. V druhém případě potřebují pomoci s běžným provozem a administrativou. „Dnes už začínáme našim klientům poskytovat i účetní služby. Obce samy za námi přicházejí například v situaci, kdy jim účetní do důchodu a nemají náhradu. Snažíme se je přitom sdružit do tří – čtyřčlenných buněk. Obec nemá účetní na částečný úvazek, ale my zaměstnáme jednu účetní pro více obcí. Takových témat provozního charakteru je hodně,“ uvádí starosta Vlček, který se obává, že po nejbližších komunálních volbách bude mít řada menších obcí problém sehnat „dobrovolníky“, kteří vůbec budou chtít do zastupitelstva kandidovat o starostovi ani nemluvě. „Máme tady členské obce, jako je například Zlátenka, Vysoká Lhota, které mají pouze několik desítek obyvatel. Jak taková obec má zajistit vůbec své fungování?“  klade si otázku Lukáš Vlček a vzápětí si odpovídá:  „Svazek obcí je sdružení, které nestojí na ziskovém principu, tudíž nemá motiv na poskytovaných službách vydělávat. Potřebujete zaplatit lidi a svůj běžný provoz, nemusíte ale kalkulovat se ziskovou marží jako různé agentury. Svazek má pro menší obce právě proto velký smysl,“ shrnuje.

 

Podmínka úspěchu: profesionalizace

O tom jak svazek funguje, debatuji nejen se starostou, ale také jeho spolupracovníky –konkrétně Ing., Pavlem Hájkem (místopředsedou svazku) a Bc. Jiřím Hodinkou (koordinátorem svazku).

„U našeho svazku veškeré aktivity fungují zejména na bázi důvěry. V minulosti byly domluveny nějaké principy včetně finančních mechanismů a odměn za určité výkony – ať už je to příprava žádostí, výběrová řízení, nebo nějaký další poradenský servis – a je to řešeno na základě účelových členských příspěvků.  Přidružené činnosti děláme potom pro subjekty na tomto území už na základě smluv o dílo atd.,“ vysvětluje J. Hodinka. Starosta připomíná, že subjekty, kterým poskytují služby, jsou nejenom obce, ale i spolky. „Systém funguje za úplatu, ale vždy za konkrétní činnost. Například u dotací je to úplata, až když je dotace schválena. Svazek tedy na sebe bere riziko, že projekt nemusí projít, ale máme vysokou úspěšnost,“ říká starosta Vlček.

A co je podmínkou úspěšnosti? Pavel Hájek má jasno: „Profesionalizace. Není možné, aby všechno dělal starosta po večerech. Musí tu být lidé a musíme se na ně nějakým systémem složit.  Někde to navrhují podle počtu obyvatel, ale u nás to funguje podle potřeb jednotlivých obcí, tedy například částka za výběrové řízení do určité výše, nebo nějaké procento získané dotace,“ vysvětluje mechanismus, na kterém se musejí obce shodnout na členské schůzi svazku.

Ke zvyšování důvěry přispívá jak kvalitně odvedená práce, tak i pravidelné měsíční schůzky rady svazku. Transparentně se tam probírá položka po položce, stejně jako jsou veškeré materiály k dispozici na zasedání valných hromad. Důležitá je i důvěra veřejnosti. Pavel Hájek připouští, že meziobecní spolupráci jako takovou, ještě občané moc nechápou. „Mám pocit, že lidé, kteří se neangažují ve veřejné správě, dost dobře nejsou schopni pochopit přínos mezioobecní spolupráce a přínos existence mikroregionu. To může někdy vést třeba i k šíření pomluv, ale důležité je, aby lidé věděli co tady a proč děláme,“ míní P. Hájek. Řešením je maximální otevřenost.  „Všechny údaje jsou dostupné široké veřejnosti, ihned jak je to možné, je všechno zveřejňováno na internetových stránkách. Všichni přesně vědí do posledního halíře, s čím tady hospodaříme, na co je jaký peníz vynakládán,“ popisuje  J. Hodinka, který má dobrý pocit i ze schůzek s obyvateli, které potvrzují, že jakési povědomí o existenci svazku mají. Například majitelé kulturních památek, jakožto fyzické nepodnikající osoby, se přicházejí radit, jak získat peníze na obnovu. Vědí, že jim svazek může pomoci, protože je to v zájmu spolupracujících obcí.

 

Strážiště v projektu Obce sobě

V rámci dobrovolného Svazku obcí Mikroregionu Strážiště už mají mnohé odpracováno, meziobecní spolupráci se tu daří už několik let. Čím jim tedy může být užitečný projekt Obce sobě? Pacovští v něm vidí možnost jak navázat na dosavadní aktivity a rozšířit stávající možnosti, zkrátka posunout se zase o úroveň výše. Rádi by zaktualizovali svou rozvojovou strategii, která už je 12 let stará. Vítají výběr témat a to, že jim umožní „popojet dál“ v sociální oblasti či ve školství. Díky mapování svého území mohou vytipovat další projekty, které jsou potřeba a v rámci svazku na nich s dalšími obcemi spolupracovat a samozřejmě pomoci je celé připravit, shánět na ně prostředky atd. Ostatně tak, jak už jsou zvyklí a jak to za těch osm let umí.

Projekt Obce sobě by chtěli využít při zavádění profesionalizace a pomoci starostům s  administrativou samosprávy. V současnosti se občas menší obce obrátí na větší a využívají metodickou podporu kraje, respektive ministerstva vnitra. Jsou jim k dispozici konzultační dny, obce mají možnost návrhy svých vyhlášek  - například o odpadech, nebo volném pobíhání psů - konzultovat. Ale potřebují podporu při přípravě zasedání zastupitelstva i pomoci se zápisy z těchto zasedání, aby odpovídaly právním předpisům a požadavkům ministerstva vnitra.

Jsou tu i další témata, například zásobování. Místní Jednota tvrdí, že provozovny, které v obcích má, jsou pro ni dlouhodobě ztrátové. Požaduje po obcích dofinancování ztráty, čemuž se všechny logicky brání a hledají nové cesty řešení. Například, že namísto dotace ztráty, nabídnou zvýhodněné podmínky pronájmu prodejních prostor. „Konkrétně v Salačově Lhotě provozovatel obchůdku jej má uzpůsoben pro zjednodušené informační centrum. Obec poskytuje provozovateli prostory skoro zadarmo, zčásti mu hradí energie a za to po něm požaduje nějaké aktivity navíc mimo prodejní činnost,“ vysvětluje J. Hodinka.

Až bude končit projekt Obce sobě, co by po něm mělo zůstat, co by na něj mělo navazovat? „Byli bychom rádi, kdyby se prohloubila spolupráce ve školství a v sociálních službách a aby se případně spolupráce rozjela na širším území než dosud,“ zamýšlí se P. Hájek. „Mnoho partnerů zapojených do tohoto projektu navrhuje jakousi administrativní pomoc malým obcím, třeba i pokus o zajištění finančních prostředků na lidi, kteří by tuto agendu vykonávali. Obce nehospodaří s nějakými velkými penězi, takové služby jsou relativně drahé,“ doplňuje J. Hodinka.

Tomáš Cikrt

 
 

Naše akce


Přijeďte na

7. září 2018
Pražský hrad

Přihláška
 


    Naši partneři            

 

 

Kalendář

1. - 2. srpna 2018

Sympozium Venkov v proměnách času 1918-2018

Praha
31. srpna 2018 10:00-13:00

Finanční komise

Praha, Kancelář Svazu
 
4. září 2018 10:00-13:00

PS obcí II. typu

Praha, Kancelář Svazu
 
6. září 2018 10:00-13:00

Školská komise

Praha, Kancelář Svazu
 
7. září 2018

Vyhlášení výsledků soutěže “Nejlepší starosta / primátor 2014-2018“

Pražský hrad

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje