Anketa

Zajímavosti ze Svazu

Evropská legislativa a politiky musí být vytvářeny na základě partnerského přístupu a ve spolupráci s místními a regionálními samosprávami
Evropská legislativa a politiky musí být vytvářeny na základě partnerského přístupu a ve spolupráci s místními a regionálními samosprávami

„Jsem přesvědčen, že zavádění legislativy Evropské unie v obcích a regionech musí jít ruku v ruce se spravedlivým rozdělením kompetencí a efektivní koordinací a spoluprací mezi různými úrovněmi veřejné správy,“ řekl Oldřich Vlasák, který se z pozice výkonného prezidenta Rady Evropských obcí a regionů (CEMR) sešel ve středu 31. ledna v Bruselu s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem. Jednání se uskutečnilo na půdě Evropského výboru regionů v rámci strukturovaného dialogu mezi Evropskou komisí a zástupci evropských střešních organizací místních a regionálních samospráv reprezentujících Radu evropských obcí a regionů (CEMR), EUROCITIES, Shromáždění evropských regionů (AER) a Asociaci evropských hraničních regionů (AEBR). 

Připojte se k Alianci soudržnosti!
Připojte se k Alianci soudržnosti!

Předsednictvo Svazu vyzývá svou členskou základnu k připojení se do Aliance soudržnosti Evropského výboru regionů. Signatáři Aliance soudržnosti požadují, aby evropský rozpočet po roce 2020 udržel kohezní politiku silnou, efektivní, viditelnou a dostupnou pro každý region Evropské unie.Jednoduchou registrací na webových stránkách Evropského výboru regionů přidáte svůj hlas k podpoře kohezní politiky EU jakožto významnému investičnímu nástroji podporující regionální rozvoj.

Meziobecní spolupráce nejlépe řeší problémy obcí
Meziobecní spolupráce nejlépe řeší problémy obcí

Jak Centra společných služeb (CSS) pomohla v roce 2017 starostům, co se podařilo a co se plánuje do budoucna? To byla témata valných hromad dobrovolných svazků obcí (DSO), které se koncem roku konaly na různých místech České republiky. Mluvilo se o tom, co samosprávy trápí, jaké úkoly a povinnosti starosty v roce 2018 čekají a jak je v tom mohou podpořit právě Centra společných služeb. Tedy servisní střediska, v nichž v rámci projektu Svazu měst a obcí ČR pracují odborníci na veřejnou správu. Vznikla proto, že právě meziobecní spolupráce podle starostů nejlépe řeší problémy obcí.

Dopis předsedy Svazu Františka Lukla
Dopis předsedy Svazu Františka Lukla

Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
také se stejně jako já divíte, kolik administrativy obcím každý rok přibývá? Jak se z papírů, myšleno s nadsázkou a ohledem na aktuální zimu, stávají bílé kopce, za kterými bychom se v kancelářích mohli v klidu ztratit a otevřít je až roztaje sníh?

Starosto, projektuj…
Starosto, projektuj…

Prostřednictvím nově vytvořených webových stránek www.projektuj.smocr.cz chceme starostkám a starostům, ale i dalším uživatelům nabídnout určitý návod a poskytnout praktická doporučení, jak optimálně zajistit přípravu a následnou realizaci investičních akcí realizovaných v obcích. Celý proces přípravy a realizace akce je představen na dvou modelových řešeních – výstavba cyklistické stezky (liniové dopravní stavby) a výstavba mateřské školy (stavba objektu občanské vybavenosti). Zároveň si mohou návštěvníci webu na reálném příkladu uvedených projektů porovnat obecný popis a realitu již hotových projektů, které byly realizovány v obci Bukovno a ve městě Mladá Boleslav.

Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU
Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU

Publikace zpracovává programy Evropské unie, jako jsou tzv. komunitární programy EU a programy Evropské územní spolupráce, a nabízí přehled, kde a na jaké aktivity z těchto programů mohou obce a města čerpat finanční prostředky. Jednotlivé programy jsou doplněny o příklady projektů, které byly realizovány převážně českými městy a obcemi buď jako vedoucími partnery, nebo v pozici partnerů. Hlavním účelem prezentace příkladů projektů je nabídnout inspiraci a lepší představu o využitelnosti programů, a podpořit tak zapojení českých měst do projektů financovaných těmito programy. V publikaci je zpracováno 19 dotačních programů a 22 příkladů realizovaných projektů.

Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková
Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková

Seznamte se s výsledky třetího ročníku soutěže, jejímž smyslem je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií. Svaz je jedním ze spolupořadatelů akce.

Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017
Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017

Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí. Mezi vítěze patří: Vrchoslavice, Vacenovice, Krásná Lípa, Svitavy a Olomouc. Za Svaz měst a obcí ČR předal ocenění a šeky vítězům výkonný ředitel Pavel Drahovzal. Svaz je totiž spolupořadatele soutěže.

S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb
S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb

Centra společných služeb (CSS) a postavení dobrovolných svazků obcí (DSO) ve veřejné správě. Témata zářijového jednání zástupců samospráv zapojených do projektu CSS, které se uskutečnilo v Praze. Víc než tři desítky lidí se zabývaly výkonem veřejné správy DSO, jejich financováním či organizační strukturou. Shoda panuje v tom, že dobrovolné svazky obcí včetně toho, co dělají, by měly být - stejně jako je to v zahraničí – ukotveny v legislativě. A v kombinaci s Centry společných služeb by mohly pomáhat s ochranou osobních údajů podle nové evropské legislativy (GDPR).

 

Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017
Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy. Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Příběhy

Pacovští vsadili na profesionalitu

Dobrovolné svazky obcí jsou dobrým řešením roztříštěnosti českého systému, říká starosta Pacova Lukáš Vlček

 

Přehledný region, kde se vše přirozeně sbíhá v jednom centru, historicky patří do Jižních Čech, ale v současném správním členění se ocitl v Kraji Vysočina. Léta tu trpěli přítomností armády, dnes z jejího „ dědictví“ těží. Pacovsko. Městečko, kde již osm let starostuje poměrně mladý člověk a přilehlá oblast malých vesniček, které profitují z fungující a dobře zorganizované meziobecní spolupráce. V Pacově má starosta Lukáš Vlček všechno důležité na dosah, přeneseně i ve skutečnosti. Radnice na náměstí sousedí s kostelem i zámkem, který městu patří a kde sídlí hned několik důležitých institucí.

 

Na mapě jako na dlani

Starosta stojí u velké letecké mapy a se zaujetím popisuje „své“ městečko a jeho okolí. Na Pacovsku najdeme od všeho kousek. Tradici má strojírenský průmysl, nachází se tu menší firmy z oblastí pivovarnictví, farmaceutického průmyslu, lihovarnictví i kožedělného průmyslu - známá je tamní výroba aktovek, či peněženek. Region je lesnatý a tak nepřekvapí, že místní dřevozpracující družstvo v Lukavci je s 650 pracovníky největším regionálním zaměstnavatelem, vyrábí nábytek, nábytkové dílce zejména pro švédský podnik Ikea aj. Kromě toho v Pacově a okolí působí několik menších truhlářských firem, které například vyrábějí kuchyňský nábytek a své klienty nacházejí v Brně, Praze, či Českých Budějovicích. Z letecké mapy je také vidět, že hned v blízkosti města je nějakým způsobem obdělávána půda. Zemědělství tady má klasickou podobu kombinace živočišné a rostlinné výroby.

Pacov je nejen sídlem samosprávy, ale také jedním z 205 „trojkových“ úřadů, dále provozuje dvě základní školy (dnes už organizačně sloučené do jedné) dvě mateřinky, domov důchodců, kino, muzeum, knihovnu, polikliniku a také různá sportoviště. Město navazuje na dlouholetou tradici spolkových činností.  „Naše spolky jsou aktivní nejen na lokální úrovni, ale i celostátní, dokonce mezinárodní, konkrétně atletika, fotbal, tenis, stolní tenis, rybáři, myslivci… Jsou jich desítky. Podporujeme je, protože pro město dělají množství aktivit, které by jinak stejně muselo zajistit,“ říká starosta a připomíná, že více než stoletou tradicí se pyšní zdejší motocyklový sport. Už v roce 1904 v Pacově pořádaly první mezinárodní motocyklové závody. „Snažíme se k tradici vracet různými aktivitami, ať už v našem muzeu na zámku, nebo Veteránskou rallye, která každoročně pořádáme. V Kameně máme velkou expozici historických motorek. V posledních desetiletích hraje prim motokros, v  našem areálu na Propadě se každý rok jezdí mezinárodní mistrovství ČR, minulý rok jsme pořádali dokonce i mistrovství světa,“ podotýká L. Vlček.

 

Když odešla armáda

Pacov je bývalým vojenským regionem. Armáda zde sídlila čtyřicet let - od roku 1954 až do roku 1994. Na městu se to sice podepsalo, ale po vojácích zbylo množství volných prostor, různé autoparky, muniční sklady, nebo dokonce místní zámek, z něhož se po válce stala kasárna. „Všechno, co tady po vojácích zbylo – tak jsme do posledního zbytku využili pro obecní aktivity. V lesích byl velký muniční sklad, z toho je dnes odpadový areál, máme tam například kompostárnu a recyklujeme stavební, elektro a další odpady. Prostor si na sebe vydělá. Z autoparku je dnes průmyslová zóna. V zámku, tedy v bývalých kasárnách, dnes máme muzeum, knihovnu, informační centrum, „trojkový“ úřad státní správy či větší kulturní sál. Vzadu za zámkem, kde byl velký tzv. buzerplac a plot s ostnatým drátem, dnes pořádáme řemeslné jarmarky, hasičské soutěže, letní promítání například s kinematografem bratří Čadíků nebo ve spolupráci s bratrem filmového historika Karla Čáslavského,“ vyjmenovává starosta. Po armádě zůstalo také zázemí, což pořádání různých akcí – ať už městem, nebo spolky – usnadňuje, k dispozici jsou záchody, šatny, sprchy, kuchyňka. Dokonce tu po vojácích zbyl i atomový bunkr. „Jsou to stísněné prostory se sníženými stropy a pancéřovými zúženými a sníženými dveřmi. Pro veřejné využití se nehodí, protože nemůžete zajistit dodržení bezpečnostních předpisů. V bunkru ale pořádáme školení hasičů o používání dýchací techniky. Všude je zhasnuto, zakouřeno a tři hasiči musí najít ve změti chodeb 70 kilogramovou figurínu, kterou musejí nějakým humánním způsobem, tedy ne že ji vytáhnou jen tak za nohu, dostat ven, přičemž každý má zásobu kyslíku na patnáct minut. Občas tam děláme dny otevřených dveří pro školy,“ přibližuje využití netradičního dědictví L. Vlček.

Poblíž zámku měla armáda zřízen další autopark, a nacházela se tam i městská pila. Celý prostor byl poměrně významně zatížen ropnými látkami, ale podařilo se ho revitalizovat. Dnes je tam velký skatepark, plocha na inline brusle, dětské hřiště a další zázemí. V zámeckém areálu našly útočiště i klubovny pro místní spolky, které se o ně dělí. Vybudovali tam  centrum pro seniory, které se může pochlubit univerzitou třetího věku a dalšími poradenskými a vzdělávací aktivitami pro seniory.  (Mimo zámecký areál ještě město vlastní a provozuje Dům seniorů).

 

Atraktivní region i pro mladé

Region ale stárne, mladí odcházejí do větších měst. Jak s tím bojovat? „Jsme si vědomi, že nikdy nebudeme nějakým velkým průmyslovým regionem, vzhledem k naší nevýhodné geografické poloze, nemůžeme konkurovat Humpolci, ani Táboru, které se nacházejí na dálničních tazích. Snažíme se volit v oblasti podnikání individuální přístup. Svou vizi stavíme na bezpečném, klidném městě s dostatečnou úrovní služeb. V rámci kraje Vysočina se můžeme pochlubit nejnižší kriminalitou a také čistým životním prostředím,“ říká starosta Vlček. Na druhou stranu má okres Pelhřimov druhou nejnižší nezaměstnanost v celé republice, činí cca 6,8 procenta. Snad to lze vysvětlit tím, že na Vysočině odedávna panovaly tvrdé životní podmínky, neexistovaly tu žádné velké sociální programy, jaké známe například z oblastí, kde se nacházely doly, nebo hutě, které by obyvatele vedly k pocitu, že mají na cosi automatický nárok. „Lidé jsou tu skromnější, nechtějí se dostat do statusu nezaměstnaného, tudíž berou i méně placenou práci,“ potvrzuje Lukáš Vlček. 

On sám zosobňuje naději, že zdánlivě zapomenutý region může být pro mladé atraktivní jako místo jejich profesní realizace a obecné životní spokojenosti. Studoval a působil v jiných krajích, ale vrátil se. Absolvoval dvouleté studium na vyšší odborné škole v Liberci a ve dvaceti letech nastoupil do práce. Od začátku se věnoval otázce regionálního rozvoje a dále se snažil vzdělávat. „Všechno distanční formou na Masarykové univerzitě v Brně. Vždy při zaměstnání – těžká záležitost! Studium mě ale baví, umožňuje mi rozšiřovat si obzory v práci, kterou dělám,“ usmívá se starosta. Vystudoval politologii a sociologii, aktuálně se na Masarykově univerzitě zahloubal do tématu regionálního rozvoje a veřejné správy.

„Několik let jsem pracoval v Praze pro větší poradenské agentury, ale nenaplňovalo mě to. Vidím, že tady v Pacově má práce smysl, je za vámi vidět konkrétní hmatatelný výsledek a zároveň máte čas na rodinu, na koníčky. Jsem aktivní sportovec, dělám atletiku, hokej. Proto se snažím na seminářích, které pořádáme na našem gymnáziu, odrazovat studenty od pozlátka velkoměst. Člověk může být šťastný i v menším městě. Důležité je vybrat si vhodný obor,“ říká L. Vlček. Jako perspektivní obory v regionu vidí například zemědělství, zejména biotechnologie, nebo zdravotnictví. Lze z nich být celkem dobře živ a přitom netrpět neduhy života ve velkoměstě, jako je dlouhé cestování do zaměstnání, či drahé bydlení.

 

 

Dobrovolné svazky jistí demokracii

Starosta se - na základě znalostí regionu Pacovska i svých studií - zamýšlí obecně nad českým systémem, který je roztříštěný na velké množství samospráv, což třeba u sousedů v Polsku nebo Rakousku neznají. „Náš systém vykazuje vysokou úroveň demokracie, protože máme 6250 legitimně zvolených samospráv. Malé obce se nechtějí přidružovat k někomu dalšímu, jsou hrdé na vlastní autonomii. Zároveň je větší sídla nechtějí, protože výdaje na jednoho obyvatele v místních částech je výrazně vyšší než v centru. A není tu ani politická vůle po administrativním slučování.  Tady právě vidím jako dobré řešení zakládání dobrovolných svazků obcí,“ vysvětluje starosta Vlček. Svazky se ale neobejdou bez komunikace a vzájemné solidarity, větší obce zkrátka musejí pomáhat menším. Tento princip v sobě nese už transformace z okresních do „trojkových“ úřadů. Ideální je, podle L. Vlčka, když je takové území homogenní. Například v kraji Vysočina jsou homogenní spíše menší území – Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, nebo Telč – propojení aktivit trojkového úřadu, tedy státní správy s dobrovolností svazku je tu funkční. Na Vysočině jsou ale i větší území, jako je Jihlava, Třebíč, Pelhřimov či Havlíčkův Brod, kde se musí hledat ještě nějaká další organizační struktura. „Něco jiného je když u nás nebo v Telči komunikujete s dvaceti čtyřmi nebo třiceti obcemi, nebo když Pelhřimov jich musí obsáhnout na osmdesát,“ dodává L. Vlček.

Pacov je přirozeným centrem mikroregionu Strážiště. Svazek obcí tady také sídlí. Kromě Pacova a ještě jedné větší obce, která se jmenuje Lukavec, ostatní vesničky čítají každá pouze několik stovek obyvatel. Před deseti lety byla v rámci svazku jako jeden z prvních velkých projektů vybudována datová síť. Obce, obecní úřady i knihovny jsou napojeny na vysokorychlostní internet, přičemž do Pacova vede optický kabel a dál je signál šířen pomocí bezdrátovou wifi technologií. Na provozovatele byla vypsána soutěž a do rozpočtu mikroregionu plynou peníze za nájem sítě. Osm let se o potřeby svazku stará malý profesionální tým, jakási vlastní agentura „Rozhodli jsme se, že pro naše členy budeme poskytovat služby, na které oni sami nemají ani čas, ani kapacity,“ říká starosta Pacova. Svazek zajišťuje pro členské obce veškerou administrativu a dotační projekty. Nejenom, že jim projekt ve své “agentuře“ sepíší a zaštítí, pomohou jim také sehnat projektovou kancelář a následně celou dotaci administrovat – včetně vypracování jednotlivých monitorovacích zpráv a konečné zprávy, u evropských projektů po dobu pěti let i zprávy o udržitelnosti projektu. Organizují výběrová řízení, ať už se jedná o stavby, nákupy, vybavení, služby, podlimitní, nadlimitní zakázky. V regionu svazek pořádá početné vzdělávací aktivity, například pro maminky na mateřské dovolené, také kursy kreslení, keramiky, výpočetní techniky či jazykové kursy (angličtina, němčina, španělština). Při zajištění rekvalifikačních kursů spolupracují s místními firmami. „Svazek tu tedy nefunguje jenom jak servis pro obce, ale zároveň zasahuje i do ostatních oblastí. Je dobré, že se obce samy domluvily a samy provozují agenturu, která jim tento servis poskytuje,“ míní L. Vlček. Onu „agenturu“ tvoří tři zaměstnanci a další spolupracující lidé.  Tým je členěn podle služeb, které pro obce svazek vykonává. Každý má své téma, které pro obce řeší a poskytuje servis členům, svazku – například výběrová řízení, dotační management atd. Začínali nejprve s dvěma pracovníky, jak se aktivity nabalovaly a jak přicházela poptávka od obcí, tým se rozšiřoval.

Podle starosty Pacova vznikají svazky obcí ze dvou základních důvodů. V prvním případě se obce sdruží kvůli jednorázové akci jako je například vybudování a provozování vodovodu. V druhém případě potřebují pomoci s běžným provozem a administrativou. „Dnes už začínáme našim klientům poskytovat i účetní služby. Obce samy za námi přicházejí například v situaci, kdy jim účetní do důchodu a nemají náhradu. Snažíme se je přitom sdružit do tří – čtyřčlenných buněk. Obec nemá účetní na částečný úvazek, ale my zaměstnáme jednu účetní pro více obcí. Takových témat provozního charakteru je hodně,“ uvádí starosta Vlček, který se obává, že po nejbližších komunálních volbách bude mít řada menších obcí problém sehnat „dobrovolníky“, kteří vůbec budou chtít do zastupitelstva kandidovat o starostovi ani nemluvě. „Máme tady členské obce, jako je například Zlátenka, Vysoká Lhota, které mají pouze několik desítek obyvatel. Jak taková obec má zajistit vůbec své fungování?“  klade si otázku Lukáš Vlček a vzápětí si odpovídá:  „Svazek obcí je sdružení, které nestojí na ziskovém principu, tudíž nemá motiv na poskytovaných službách vydělávat. Potřebujete zaplatit lidi a svůj běžný provoz, nemusíte ale kalkulovat se ziskovou marží jako různé agentury. Svazek má pro menší obce právě proto velký smysl,“ shrnuje.

 

Podmínka úspěchu: profesionalizace

O tom jak svazek funguje, debatuji nejen se starostou, ale také jeho spolupracovníky –konkrétně Ing., Pavlem Hájkem (místopředsedou svazku) a Bc. Jiřím Hodinkou (koordinátorem svazku).

„U našeho svazku veškeré aktivity fungují zejména na bázi důvěry. V minulosti byly domluveny nějaké principy včetně finančních mechanismů a odměn za určité výkony – ať už je to příprava žádostí, výběrová řízení, nebo nějaký další poradenský servis – a je to řešeno na základě účelových členských příspěvků.  Přidružené činnosti děláme potom pro subjekty na tomto území už na základě smluv o dílo atd.,“ vysvětluje J. Hodinka. Starosta připomíná, že subjekty, kterým poskytují služby, jsou nejenom obce, ale i spolky. „Systém funguje za úplatu, ale vždy za konkrétní činnost. Například u dotací je to úplata, až když je dotace schválena. Svazek tedy na sebe bere riziko, že projekt nemusí projít, ale máme vysokou úspěšnost,“ říká starosta Vlček.

A co je podmínkou úspěšnosti? Pavel Hájek má jasno: „Profesionalizace. Není možné, aby všechno dělal starosta po večerech. Musí tu být lidé a musíme se na ně nějakým systémem složit.  Někde to navrhují podle počtu obyvatel, ale u nás to funguje podle potřeb jednotlivých obcí, tedy například částka za výběrové řízení do určité výše, nebo nějaké procento získané dotace,“ vysvětluje mechanismus, na kterém se musejí obce shodnout na členské schůzi svazku.

Ke zvyšování důvěry přispívá jak kvalitně odvedená práce, tak i pravidelné měsíční schůzky rady svazku. Transparentně se tam probírá položka po položce, stejně jako jsou veškeré materiály k dispozici na zasedání valných hromad. Důležitá je i důvěra veřejnosti. Pavel Hájek připouští, že meziobecní spolupráci jako takovou, ještě občané moc nechápou. „Mám pocit, že lidé, kteří se neangažují ve veřejné správě, dost dobře nejsou schopni pochopit přínos mezioobecní spolupráce a přínos existence mikroregionu. To může někdy vést třeba i k šíření pomluv, ale důležité je, aby lidé věděli co tady a proč děláme,“ míní P. Hájek. Řešením je maximální otevřenost.  „Všechny údaje jsou dostupné široké veřejnosti, ihned jak je to možné, je všechno zveřejňováno na internetových stránkách. Všichni přesně vědí do posledního halíře, s čím tady hospodaříme, na co je jaký peníz vynakládán,“ popisuje  J. Hodinka, který má dobrý pocit i ze schůzek s obyvateli, které potvrzují, že jakési povědomí o existenci svazku mají. Například majitelé kulturních památek, jakožto fyzické nepodnikající osoby, se přicházejí radit, jak získat peníze na obnovu. Vědí, že jim svazek může pomoci, protože je to v zájmu spolupracujících obcí.

 

Strážiště v projektu Obce sobě

V rámci dobrovolného Svazku obcí Mikroregionu Strážiště už mají mnohé odpracováno, meziobecní spolupráci se tu daří už několik let. Čím jim tedy může být užitečný projekt Obce sobě? Pacovští v něm vidí možnost jak navázat na dosavadní aktivity a rozšířit stávající možnosti, zkrátka posunout se zase o úroveň výše. Rádi by zaktualizovali svou rozvojovou strategii, která už je 12 let stará. Vítají výběr témat a to, že jim umožní „popojet dál“ v sociální oblasti či ve školství. Díky mapování svého území mohou vytipovat další projekty, které jsou potřeba a v rámci svazku na nich s dalšími obcemi spolupracovat a samozřejmě pomoci je celé připravit, shánět na ně prostředky atd. Ostatně tak, jak už jsou zvyklí a jak to za těch osm let umí.

Projekt Obce sobě by chtěli využít při zavádění profesionalizace a pomoci starostům s  administrativou samosprávy. V současnosti se občas menší obce obrátí na větší a využívají metodickou podporu kraje, respektive ministerstva vnitra. Jsou jim k dispozici konzultační dny, obce mají možnost návrhy svých vyhlášek  - například o odpadech, nebo volném pobíhání psů - konzultovat. Ale potřebují podporu při přípravě zasedání zastupitelstva i pomoci se zápisy z těchto zasedání, aby odpovídaly právním předpisům a požadavkům ministerstva vnitra.

Jsou tu i další témata, například zásobování. Místní Jednota tvrdí, že provozovny, které v obcích má, jsou pro ni dlouhodobě ztrátové. Požaduje po obcích dofinancování ztráty, čemuž se všechny logicky brání a hledají nové cesty řešení. Například, že namísto dotace ztráty, nabídnou zvýhodněné podmínky pronájmu prodejních prostor. „Konkrétně v Salačově Lhotě provozovatel obchůdku jej má uzpůsoben pro zjednodušené informační centrum. Obec poskytuje provozovateli prostory skoro zadarmo, zčásti mu hradí energie a za to po něm požaduje nějaké aktivity navíc mimo prodejní činnost,“ vysvětluje J. Hodinka.

Až bude končit projekt Obce sobě, co by po něm mělo zůstat, co by na něj mělo navazovat? „Byli bychom rádi, kdyby se prohloubila spolupráce ve školství a v sociálních službách a aby se případně spolupráce rozjela na širším území než dosud,“ zamýšlí se P. Hájek. „Mnoho partnerů zapojených do tohoto projektu navrhuje jakousi administrativní pomoc malým obcím, třeba i pokus o zajištění finančních prostředků na lidi, kteří by tuto agendu vykonávali. Obce nehospodaří s nějakými velkými penězi, takové služby jsou relativně drahé,“ doplňuje J. Hodinka.

Tomáš Cikrt

 
 

Naše akce

 

26. - 27. dubna 2018
Brno

Naši partneři

 

 

Kalendář

25. dubna 2018

Konference „CHYTRÝ REGION - víme jak na to“

Brno
25. dubna 2018 15:00-17:00

Předsednictvo Komory obcí

Sokolnice
 
26. - 27. dubna 2018

Právní konference

Brno
26. dubna 2018 17:00-19:00

Předsednictvo Komory měst

Brno
 
26. dubna 2018 19:00-21:00

Předsednictvo Svazu

Brno
 

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje