Anketa

 

Zajišťujete v obci sběr použitého kuchyňského oleje a CELOROČNÍ sběr biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) rostlinného původu?

 

Ano, oboje. Ano, oboje. 52
ANO, kuchyňský olej. ANO, kuchyňský olej. 10
ANO, BRKO. ANO, BRKO. 11
NE, BRKO pouze v sezóně. NE, BRKO pouze v sezóně. 14
NE, nevnímáme to jako potřebné. NE, nevnímáme to jako potřebné. 3
NE, občané o to nemají zájem. NE, občané o to nemají zájem. 9

Zajímavosti ze Svazu

Evropská legislativa a politiky musí být vytvářeny na základě partnerského přístupu a ve spolupráci s místními a regionálními samosprávami
Evropská legislativa a politiky musí být vytvářeny na základě partnerského přístupu a ve spolupráci s místními a regionálními samosprávami

„Jsem přesvědčen, že zavádění legislativy Evropské unie v obcích a regionech musí jít ruku v ruce se spravedlivým rozdělením kompetencí a efektivní koordinací a spoluprací mezi různými úrovněmi veřejné správy,“ řekl Oldřich Vlasák, který se z pozice výkonného prezidenta Rady Evropských obcí a regionů (CEMR) sešel ve středu 31. ledna v Bruselu s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem. Jednání se uskutečnilo na půdě Evropského výboru regionů v rámci strukturovaného dialogu mezi Evropskou komisí a zástupci evropských střešních organizací místních a regionálních samospráv reprezentujících Radu evropských obcí a regionů (CEMR), EUROCITIES, Shromáždění evropských regionů (AER) a Asociaci evropských hraničních regionů (AEBR). 

Připojte se k Alianci soudržnosti!
Připojte se k Alianci soudržnosti!

Předsednictvo Svazu vyzývá svou členskou základnu k připojení se do Aliance soudržnosti Evropského výboru regionů. Signatáři Aliance soudržnosti požadují, aby evropský rozpočet po roce 2020 udržel kohezní politiku silnou, efektivní, viditelnou a dostupnou pro každý region Evropské unie.Jednoduchou registrací na webových stránkách Evropského výboru regionů přidáte svůj hlas k podpoře kohezní politiky EU jakožto významnému investičnímu nástroji podporující regionální rozvoj.

Meziobecní spolupráce nejlépe řeší problémy obcí
Meziobecní spolupráce nejlépe řeší problémy obcí

Jak Centra společných služeb (CSS) pomohla v roce 2017 starostům, co se podařilo a co se plánuje do budoucna? To byla témata valných hromad dobrovolných svazků obcí (DSO), které se koncem roku konaly na různých místech České republiky. Mluvilo se o tom, co samosprávy trápí, jaké úkoly a povinnosti starosty v roce 2018 čekají a jak je v tom mohou podpořit právě Centra společných služeb. Tedy servisní střediska, v nichž v rámci projektu Svazu měst a obcí ČR pracují odborníci na veřejnou správu. Vznikla proto, že právě meziobecní spolupráce podle starostů nejlépe řeší problémy obcí.

Dopis předsedy Svazu Františka Lukla
Dopis předsedy Svazu Františka Lukla

Vážená paní starostko, vážený pane starosto,
také se stejně jako já divíte, kolik administrativy obcím každý rok přibývá? Jak se z papírů, myšleno s nadsázkou a ohledem na aktuální zimu, stávají bílé kopce, za kterými bychom se v kancelářích mohli v klidu ztratit a otevřít je až roztaje sníh?

Starosto, projektuj…
Starosto, projektuj…

Prostřednictvím nově vytvořených webových stránek www.projektuj.smocr.cz chceme starostkám a starostům, ale i dalším uživatelům nabídnout určitý návod a poskytnout praktická doporučení, jak optimálně zajistit přípravu a následnou realizaci investičních akcí realizovaných v obcích. Celý proces přípravy a realizace akce je představen na dvou modelových řešeních – výstavba cyklistické stezky (liniové dopravní stavby) a výstavba mateřské školy (stavba objektu občanské vybavenosti). Zároveň si mohou návštěvníci webu na reálném příkladu uvedených projektů porovnat obecný popis a realitu již hotových projektů, které byly realizovány v obci Bukovno a ve městě Mladá Boleslav.

Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU
Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU

Publikace zpracovává programy Evropské unie, jako jsou tzv. komunitární programy EU a programy Evropské územní spolupráce, a nabízí přehled, kde a na jaké aktivity z těchto programů mohou obce a města čerpat finanční prostředky. Jednotlivé programy jsou doplněny o příklady projektů, které byly realizovány převážně českými městy a obcemi buď jako vedoucími partnery, nebo v pozici partnerů. Hlavním účelem prezentace příkladů projektů je nabídnout inspiraci a lepší představu o využitelnosti programů, a podpořit tak zapojení českých měst do projektů financovaných těmito programy. V publikaci je zpracováno 19 dotačních programů a 22 příkladů realizovaných projektů.

Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková
Komunálním politikem roku 2017 je starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková

Seznamte se s výsledky třetího ročníku soutěže, jejímž smyslem je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií. Svaz je jedním ze spolupořadatelů akce.

Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017
Vítězové soutěží Obec přátelská rodině 2017 a Obec přátelská seniorům 2017

Letošního ročníku v soutěži Obec přátelská rodině 2017 se účastnilo 17 obcí. Mezi vítěze patří: Vrchoslavice, Vacenovice, Krásná Lípa, Svitavy a Olomouc. Za Svaz měst a obcí ČR předal ocenění a šeky vítězům výkonný ředitel Pavel Drahovzal. Svaz je totiž spolupořadatele soutěže.

S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb
S ochranou osobních údajů podle nového obecného nařízení (GDPR) by mohla pomoci Centra společných služeb

Centra společných služeb (CSS) a postavení dobrovolných svazků obcí (DSO) ve veřejné správě. Témata zářijového jednání zástupců samospráv zapojených do projektu CSS, které se uskutečnilo v Praze. Víc než tři desítky lidí se zabývaly výkonem veřejné správy DSO, jejich financováním či organizační strukturou. Shoda panuje v tom, že dobrovolné svazky obcí včetně toho, co dělají, by měly být - stejně jako je to v zahraničí – ukotveny v legislativě. A v kombinaci s Centry společných služeb by mohly pomáhat s ochranou osobních údajů podle nové evropské legislativy (GDPR).

 

Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017
Obec Heřmanov získala titul Vesnice roku 2017

Výsledky soutěže Vesnice roku 2017 jsou známy. Titul Vesnice roku získala obec Heřmanov z Kraje Vysočina. Na druhé příčce se umístila obec Lukavice z Pardubického kraje a třetí místo obsadila obec Slavkov ze Zlínského kraje. Vítězové již 23. ročníku byli slavnostně vyhlášeni v Luhačovicích.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

Informovali o nás

Bez šuplíkových projektů by to šlo těžko

Kostelec na Tachovsku vzkvétá

 

Knihovna, veřejný internet, posilovna, masážní salon, družina pro školní děti, centrum pro mimoškolní činnost – to jsou služby, které jsou běžné pro lidi žijící ve městech. Kdo se ale rozhodne pro život na vesnici, musí se zpravidla smířit s tím, že výše uvedené nebude mít zrovna u nosu. Něco jako daň za klid a čistý vzduch. Na Tachovsku ale existuje v tomto smyslu jeden fenomén.

 

Jmenuje se Kostelec, má včetně šesti samosprávně podřízených vesniček pouhých 574 obyvatel, a přesto zde fungují všechna výše uvedená zařízení. Jsou zde tři moderní obytné zóny včetně všech sítí, parkovišť a okrasné zeleně, chodníky a silnice jsou v perfektním stavu. Obec má dokonce k dispozici ubytovací kapacity pro pracovníky firem, které zde provádějí investiční akce. A že jich není málo. Za poslední desetiletí se zde proinvestovalo 110 milionů korun. V minulém roce se Kostelec stal Vesnicí roku Plzeňského kraje, poté, co v předchozích letech získal všechna ostatní existující ocenění v této i dalších soutěžích. Jaký je návod na úspěch? Mnohé prozradil redakci starosta František Trhlík, který stojí v čele obce už třináctý rok.

 

* Při příjezdu do Kostelce se nejde nezeptat – jak to děláte a kolik to stojí, aby malá obec v pohraničí vypadala takto?

 

            Naše obec dostává z RUD 7,4 milionu korun. Když přičteme zisky z vlastního hospodaření, náš celkový roční rozpočet je cca 14 milionů korun. Zhruba ještě jednou tolik ale získáme průměrně každý rok z grantů a dotačních programů. Jen letos jsme žádali o 11 dotací! Na jaře jsme díky tomu postavili komunikace ve dvou z našich tří obytných zón, a to včetně chodníků, parkovacích ploch a zeleně. První investice vyšla zhruba na šest milionů, z toho 85 procent tvořila dotace. Následně jsme ještě získali dotaci na vybudování komunikací v další zóně, zde tvořila dotace dokonce 95 % celkové částky, v tomto případě 3,1 milionu korun z ROP Jihozápad. Ze státního Fondu životního prostředí máme aktuálně rozhodnutí ministra o dotaci na odbahnění a úpravu dvou rybníků v částce 2 mil. korun a stejnou částku 2 mil. korun od Plzeňského kraje na I. etapu vybudování kanalizace v obci Nedražice s výtlakem na ČOV v Kostelci.

 

* Prozradíte recept na takovou úspěšnost?

 

            Naše filozofie je taková, že u nás mají vždy prioritu investice, na které lze aktuálně získat dotaci. A to i tehdy, pokud se někdy vymykají aktuálním potřebám obce. Musíme mít samozřejmě připravené tzv. „šuplíkové projekty“. Díky tomu můžeme reagovat na výzvy, které jsou právě vyhlášené. V současné době to totiž především u evropských dotačních programů často funguje tak, že pokud není projekt připravený předem, ve lhůtě od vyhlášení dotační výzvy není možné celý proces přípravy stihnout. Podmínkou je předložení výsledku územního řízení, případně i stavební povolení. Příprava projektů předem samozřejmě stojí peníze, které nevíme, kdy budou zúročené. Ale když to neuděláme, nemáme pak nic. Je proto dobré, nechat si každý rok nějaký obnos na projektování investičních záměrů. Máme vlastní strategii rozvoje obce, kde jsou všechny problémy pojmenovány, a z této strategie vycházíme.

 

* Jak se vám jakožto malé obci daří hlídat všechny termíny podání žádostí o dotace?

 

            Možnosti získání dotací sleduji průběžně a méně náročné žádosti administrujeme vlastními silami. Kromě toho nás ale samy oslovují také agentury, které se zabývají administrací dotovaných národních nebo EU projektů a mají o aktuálních výzvách přehled. Zpracování žádostí a celou administraci zadáváme firmě, která se na tuto činnost specializuje, na to bychom jako malá obec neměli kapacity. Ale bohatě se to vyplatí. Nebýt dotací, tak bychom měli ročně na investice v rozpočtu necelé dva miliony korun a to je v podstatě o ničem.

 

* Zmínil jste strategii rozvoje obce. Tu vám také vypracovala profesionální firma?

 

            My jsme samozřejmě zapojeni v Programu obnovy venkova, kde je taková strategie také podmínkou. Původně jsme ji vytvářeli tak, že jsme jako představitelé obce vytyčili oblasti, do nichž by bylo potřeba investovat, a pak jsme tento plán ještě upravili na základě veřejné diskuse s občany. Chtěli jsme ale mít ještě dlouhodobější výhled, takže jsme vypracovali ještě strategii zhruba na dvacet let. Použil jsem přitom jen rámcově vzor Ministerstva pro místní rozvoj a inspiroval jsem se také původní strategií rozvoje celého regionu Stříbrska. Tento náš dokument není možná takový, jak by jej vypracovala profesionální firma, není plný grafů a podložený socioekonomickými průzkumy, ale pro nás je důležité, že je přehledný a je tam vše, co obec potřebuje. Shodli jsme se, že dát firmě jen za zpracování takového plánu 150 tisíc korun vnímáme jako zbytečné mrhání, tyto peníze raději využijeme přímo na rozvoj obce.

 

* Jak často strategii aktualizujete? A jak jste v jejím naplňování úspěšní?

 

            Aktualizujeme ji každé dva až tři roky. Vypouštíme hotové projekty a upřesňujeme další investice v čase. Strategii jsme tvořili zhruba před jedenácti roky. Tehdy byl odhad potřebných prostředků na všechny investice přibližně 209 milionů korun. Za tu dobu jsme již realizovali investice za více než polovinu této částky, tedy asi za 110 milionů korun. Podařilo se také zhodnotit majetek obce. Před dvanácti lety, když jsem spolu s kolegy nastupoval do vedení Kostelce, byla jeho hodnota podle odhadů 27,5 milionu korun. Letos to bude už kolem 160 milionů.

 

* Jste nyní také jeden z tzv. motivujících starostů v projektu Meziobecní spolupráce. Co ten projekt obnáší a jak to konkrétně funguje?

 

            Jde o projekt Svazu měst a obcí ČR, který je financován z evropských fondů. Já mám coby „motivující starosta“ na starost oblast Stříbrska. Komunikuji s koordinátorem a realizačním týmem a seznamuji s celým projektem starosty obcí v naší oblasti. V rámci něj by měla vzniknout rámcová osnova strategie rozvoje jednotlivých obcí, především takové „vychytání“ jejich hlavních problémů. Obce se stejnými potřebami by pak na jejich řešení spolupracovaly. Jde o to, že by v některých případech bylo i zbytečné, aby vše budovala každá malá obec zvlášť. Například my už máme v současné době připravený projekt na vybudování odpadového dvora. Teď právě se připravuje vhodná výzva v rámci dotačního programu Státního fondu životního prostředí, takže projekt rovnou přihlásíme. Ale nejsme tak velká obec, abychom dosáhli na odpovídající parametry, takže jsme se domluvili s dalšími dvěma obcemi, které s námi do toho projektu půjdou a odpadový dvůr budou pak také využívat. Také budou moci za výhodných podmínek využívat naše nízkoprahové zařízení pro mimoškolní vzdělávání, kapacity mateřské školy. Další dobrou možností, jak takovou spolupráci využít, je například výstavba komunitního domu pro seniory nebo vůbec zajištění jakýchkoliv sociálních služeb, ale i dopravní obslužnosti či rozvoje cestovního ruchu. Počítá se s tím, že výstupy z projektu Meziobecní spolupráce by měl nějakým způsobem uchopit i stát, a podílet se tak na řešení některých konkrétních problémů v regionech. Jde mimo jiné i o to, aby malé obce za současné dotační politiky neztrácely dech a nezačal být opětovný tlak na jejich spojování do ještě větších celků, co se týká samosprávy.

 

* Ke Kostelci patří samosprávně již nyní pět dalších obcí. Jak se zvládáte „postarat“ i o ně?

 

            Co se týká investic, nejprve musel být na řadě Kostelec jakožto správní obec. Ale se všemi komunikujeme, vysvětlujeme situaci a určitě na ně nezapomínáme. Například milion korun za loňské získání titulu Vesnice roku 2O14 „padl“ na výstavbu klubovny v Ostrově, což je jedna ze šesti našich obcí. Ostrovští dostanou společenské místo setkávání všech generací k 900. narozeninám, které obec oslaví letos v září. V příštích dvou letech tam budeme měnit kanalizaci, vodovod a další infrastrukturu v návesních prostorách. Letos na podzim budeme budovat první etapu výtlaku splaškové kanalizace pro obec Nedražice. Půjde o vybudování systému, který požene splašky do kanalizace v Kostelci s převisem 74 metrů. Na tuto investici jsme získali dva miliony korun od Plzeňského kraje, což je 70 procent.

 

* Zmínil jste, že v Kostelci máte i mimoškolní zařízení pro děti. To je pro obec velikosti Kostelce docela nezvyklé. Jak to u vás funguje?

 

            Partnerem projektu je Dům dětí a mládeže ve Stříbře, jsme v podstatě jejich „detašované pracoviště“. Dojíždí sem tedy jejich lektoři. Zařízení funguje už čtvrtým rokem. Před zahájením školního roku se dělá vždy anketa mezi rodiči a dětmi na Kostelecku, co by je nejvíc zajímalo, a ředitel DDM podle toho kroužky nastaví. Kromě kroužků ale nabízíme i nízkoprahový klub. Ten je přístupný všem dětem školního věku a funguje i o prázdninách. Zde máme vlastní zaměstnankyni na čtyři hodiny denně, která se dětem věnuje, dělá s nimi úkoly, ale i různé praktické rukodělné práce, teď už dokonce i keramiku. Děti nám takto vyrábí dárky pro seniory, při různých akcích mají i prodejní stánek se svými výrobky. Zařízení bylo vybudováno díky dotaci z ROP Jihozápad, na provoz nám už dvakrát přispěl kraj.

 

* Je vůbec nějaká oblast, na kterou se vám nedaří sehnat finance z dotací?

 

            Problémem je určitě rekonstrukce panelových domů na venkově. My máme v Kostelci šest bytových domů po šesti bytech. Potřebujeme zde měnit střechy, okna, domy zateplit… 260 tisíc korun jsme letos získali od kraje na opravu střechy jednoho z domů, ale jinak je to opravdu problém. Doufám, že se podaří zařadit toto téma do programů evropských dotací na toto plánovací období, což nyní řeší Ministerstvo pro místní rozvoj. Další problematická oblast je rekonstrukce venkovských památek. Před šesti lety jsme si vzali do vlastnictví všechny památky, koupili jsme si i faru. Opravujeme je postupně podle možností jako např. Santiniho kapli v Ostrově u Stříbra v částce 9,1 mil. korun z tzv. Norských fondů EU. Kostel se nám zatím bohužel nepodařilo zcela zrekonstruovat, i když je zafixovaný a strop, krov a věž jsou opravené. Máme hotový a připravený projekt na celkovou opravu kostela za dvacet milionů korun a počítali jsme s tím, že se to podaří realizovat právě v novém plánovacím období evropských dotací. Evropská unie ale bohužel nebude v tomto plánovacím období podporovat rekonstrukci drobnějších památek na venkově. V roce 2017 u nás bude celostátní setkání všech Kostelců z ČR a oslavíme 665 let obce. Do té doby bych chtěl oslovit místní firmy, zda by nám nepomohly s opravou našeho kostela, aby získal alespoň novou fasádu. Bez pomoci ze soukromých zdrojů nemáme šanci.

 

* U obce Ostrov, která k vám patří, se rozrůstá velká průmyslová zóna, která už nyní zaměstnává kolem tisíce lidí. Jak s investory vycházíte?

 

            Sám s nimi jednám a někteří jsou dobrými partnery naší obce. Vycházíme si vstříc a řešíme společně i některé problémy, např Panattoni Czech Republic Development se podílela na rekonstrukci našeho kulturního domu nebo nám vybudovala chodník z kruhového objezdu u průmyslové zóny do naší obce Ostrov, Steelcase věnovala kancelářský nábytek pro správní budovy obce. Díky zóně máme také minimální nezaměstnanost. Zatímco ještě před sedmi lety to bylo přes 30 procent, dnes je v evidenci nezaměstnaných vedeno 24 lidí z 574 obyvatel Kostelce, přičemž někteří zde ani dlouhodobě nežijí.

 

Veřejná správa, 27. 8. 2015

 
 

Naše akce


Přijeďte na

7. září 2018
Pražský hrad

Přihláška
 


Soutěž

O soutěži
Přihláška


Soutěž

 

O soutěži
Hlasování veřejnosti
 


Soutěž

    Naši partneři            

 

 

Kalendář

22. - 23. června 2018

Komora statutárních měst

Pardubice
 
28. června 2018 13:00-16:00

Bezpečnostní komise

Praha, Kancelář Svazu
 
31. srpna 2018 10:00-13:00

Finanční komise

Praha, Kancelář Svazu
 
4. září 2018 10:00-13:00

PS obcí II. typu

Praha, Kancelář Svazu
 
6. září 2018 10:00-13:00

Školská komise

Praha, Kancelář Svazu
 

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
fax: +420 234 709 786
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje